Ústavní soud ČR ve svých aktuálních rozhodnutích shrnul základní principy svěřování dítěte do péče po rozchodu rodičů. Soudy musí u každého z rodičů, kteří usilují o svěření dítěte do péče posoudit nejméně 4 kritéria:
1)existenci pokrevního pouta mezi dítětem a o jeho svěření do péče usilující osobou,
2)míru zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče daného rodiče,
3)schopnost daného rodiče zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby, a
4)přání dítěte.
V případě, že jeden z rodičů naplňuje tato kritéria výrazně lépe, je zpravidla v zájmu dítěte, aby bylo svěřeno do péče tohoto rodiče. V případě, že oba rodiče naplňují tato kritéria zhruba stejnou měrou, je třeba vycházet z premisy, že zájmem dítěte je, aby bylo především v péči obou rodičů.
Z judikatury Ústavního soudu tedy plyne, že svěření dítěte do střídavé péče není automatickým řešením při rozchodu rodičů.
Rubriky